26
May
2021
09:15

Hasiči Letiště Karlovy Vary


Další díl našeho putování se odehrává na místě, pro veřejnost ne tak dostupném. Je jím Záchranná požární stanice na letišti Karlovy Vary. Na letiště jsme přijeli tentokrát opravdu přesně v 11:00 a bohužel s přípustnou ztrátou jednoho člena, který se obětoval a místo úžasné podívané, na kterou se těšil celou dobu jak malej Jarda, šel darovat krevní plasmu. Na vrátnici nás již čekal velitel stanice Mára Moravec. Po bezpečnostní kontrole a bezproblémovém průchodu rentgenem jsme pokračovali přímo na místo, kde se mělo odehrávat taktické cvičení požáru letadla. Při cvičení jsme viděli úplně jiný postup a techniku u zásahu, než na které jsme zvyklí. Poté následovala další část školení a ukázka tamějším mechanikům z hangárů, jak se hasí hořící letadlo. Tato ukázka byla demonstrována na autě. Následně nás Marek provedl po celé hasičárně, dokonce po celém letišti. V hasičárně nám ukázal jejich menší dispečink, ze kterého mají rozhled na celé letiště, posilovnu, společenskou místnost a další. A když už jsme na tom letišti byli, provedl nás i po celém letišti. Po celou dobu nás prováděl velitel stanice Marek, který byl velmi vstřícný, odpověď našel na každou námi položenou otázku, ač občas mohly být i trochu hloupé (to bychom ale nebyli my :D). S Markem to byla velice pěkná exkurse po letišti, na kterou jen tak nezapomeneme. Po několika hodinách v úžasu jsme se museli rozloučit a vypravit se na další návštěvu do Vintířova. Kdyby byla ta možnost, určitě bychom se na toto místo chtěli jednou vrátit.



Historie

Historie letištních hasičů sahá do samého počátku letiště, tedy do 20. let minulého století.
Historie samotného letiště:
1925-1929
Záměr založení letiště u lázeňského města Karlovy Vary byl vyvolán rozvojem letectví a civilní letecké dopravy v Československu na počátku 20. let. Městská rada již v roce 1925 správně odhadla nezbytnost leteckého spojení s ostatními městy u nás i v zahraničí. Inspiraci nalezla v nedalekých Mariánských Lázních, kde již od roku 1921 provozoval leteckou dopravu Julius Arigi, nejprve prostřednictvím své společnosti IKARUS, později na novém letišti (z původního letiště na Panských polích se jeho činnost přesunula do obce Skláře), které bylo otevřeno v roce 1927 společně s leteckou továrnou AERO a pod jejím jménem provozoval linku Mariánské Lázně – Praha. Ve stejném roce, kdy bylo otevřeno letiště Skláře, nalezly Karlovy Vary konečně vhodnou lokalitu pro vybudování svého letiště u obce Olšová Vrata. Ve stejném roce byla uzavřena smlouva mezi Ministerstvem veřejných prací a městem Karlovy Vary na vybudování letiště. Práce na terénních úpravách započaly 28. října 1928 a trvaly až do roku 1930, náklady na úpravu vykoupených pozemků na letištní plochu stálo více než milion korun.
1930
Letištní pláň byla odvodněna, zrekultivována a na jaře téhož roku oseta travou. Holá letištní plocha ve tvaru lichoběžníku, bez letištních objektů, měla celkovou rozlohu 40 ha. Až v roce 1930 byl předložen projekt hangáru, jehož autorem byl akademik Stanislav Bechyně. Studii odbavovací budovy zpracoval architekt Rudolf Weise z Karlových Varů. Z neznámých důvodů nebyly tyto návrhy přijaty. V říjnu roku 1931 byla zpracováním nového projektu pověřena pražská firma ing. Jana Blažka. Pozdější výstavbu řídil ing. Antonín Brebera, stavební dozor vykonal ing. František Solveter. Nové objekty byly uvedeny do provozu v roce 1933. Hlavni odbavovací budova a další objekty byly na tehdejší poměry dostatečně kapacitní s dokonalou architekturou, kterou obdivujeme dodnes.
1931
Letecký provoz ale začal v provizorních podmínkách již 15. května 1931 na trati Praha – Mariánské Lázně – Karlovy Vary a od té doby se slibně rozvíjel. Létalo se čtyřikrát denně, sezóna trvala od května do října, na linkách létaly letouny Aero A-23 s motorem Walter-Jupiter IV a Aero A-38 s motorem Walter Jupitek IV a Fokker F VII 3m (ASvia) s motorem Walter-Castor IV, od začátku provozu do konce sezony bylo uskutečněno 764 letů, přepraveno bylo 918 osob a 3572 kilogramů nákladu.
1932
V průběhu roku 1932 bylo letiště Karlovy Vary bude upřednostněno před letištěm Mariánské Lázně, v červnu byla z letiště Mariánské Lázně přesunuta celní a pasová kontrola, v červnu bylo schváleno, aby bylo letišti uděleno povolení přistávat letadlům Deutche Lufthansa A.G. při letech mezi Saskou Kamenicí a Mariánskými Lázněmi.
1933
Linky byly operovány letouny Aero A 23 nahradil letoun Aero A-35 s motoreem Walter Castor a přibyl letoun Caproni Ca-37 s třemi motory Walter – Mars, na Divadelním náměstí byla otevřena Městská dopravní letecká kancelář.
1935
Od roku 1935 mělo letiště Karlovy Vary letecké spojení do 11 měst v tehdejším Československu, bylo zařazeno do evropské sítě letišť a navazující lety Karlovy Vary spojovaly s Budapeští, Bělehradem, Vídní, Berlínem, Amsterodamem, Londýnem, Paříží a dalšími městy.
1936
V roce 1936 bylo na lince Praha – Karlovy Vary přepraveno 1.325 cestujících, 704 kg pošty, 35 tun zavazadel a nákladu a bylo nalétáno 4.760 km. Linky byly operovány letounem Fokker FVII-3m-Avia.3 s motorem Walter-Castor.
1937-1939
V roce 1937 byly výkony cestující/pošta/náklad a zavazadla 2.726/1.359kg/60,25t a v roce 1938 už pouze 1.354/308kg/29,73t, neboť v roce 1938 byla linka Karlovy Vary – Praha pozastavena z důvodu blízkosti hranice, po okupaci Československa potom ustala civilní letecká doprava zcela.
1940-1945
Ve válečných letech byl na letišti umístěn školní pluk Luftwaffe. 17. 4. 1945 byl proveden americkými bombardovacími letci nálet na nádraží v Karlových Varech, doprovodné Mustangy ostřelovaly letiště – motorová letadla a část budov, odbavovací hala a hangár. Ing. Bechyněho naštěstí zasaženy nebyly. Již v červnu 1945 byla plocha upravena tak, aby byla znovu schopna provozu.
1946
Postupně byly opraveny provozní budovy a byl znovu zahájen pravidelný letecký provoz sezónní linkou Praha – Karlovy Vary – Praha letadly typu Ju-52, Siebel 204 a později DC-3.
1947-1949
V rámci dvouletého plánu byla provedena rekonstrukce elektrického vedení a byla upravována přistávací plocha, byly odstraněny nerovnosti, aby plocha vyhovovala tehdejším leteckým předpisům.
1952
Od roku 1952 nastává v rozvoji karlovarského letiště nová éra. Byla zahájena výstavba vzletové a přistávací dráhy s cementobetonovým krytem v délce 2150 m, včetně pojezdové dráhy. Postupně byla rozšířena odbavovací plocha, provedeny generální opravy letištních objektů, příjezdové komunikace apod. Letiště bylo vybaveno novou zabezpečovací leteckou technikou.
1956
Pro nerentabilitu byl na rok přerušen na letišti pravidelný provoz letadel ČSA.
15.10.1960
Na letišti byl po rekonstrukci obnoven provoz a letiště mělo v následujících letech spojení s Brnem, Ostravou a Košicemi, Berlínem (Schönefeld) a nepravidelnými linkami s Vídní. Nosným typem letadla byl v té době Iljušin Il-14.
1965
V roce 1965 vybudovali pracovníci letiště vlastními silami radiomaják na kopci u Stružné. Od téhož roku byl zahájen celoroční provoz. Poměrně velký počet přepravovaných cestujících a zájem o leteckou přepravu si vyžádal otevřeni cestovní kanceláře ve městě.
1967
V roce 1967 byl dosažen do té doby největší počet přepravovaných cestujících - 47 tisíc.
1978
Denně se provozovalo šest pravidelných leteckých spojů, z nichž čtyři spojovaly lázeňské město s Moravou a Slovenskem. V obou směrech bylo odbaveno 50 tisíc cestujících.
1979
Státní opatření směřující k úspoře pohonných hmot a prudký nárůst cen letenek ale zapříčinily v následujícím roce citelný pokles zájmu o cestování letadly. Na letišti Karlovy Vary klesl provoz o 74 % a nakonec byl zastaven. V té době se dokonce zvažovala otázka jeho dalšího provozováni jako civilního dopravního letiště. Od roku 1981 pak byl udržován pouze sezónní (letní) provoz mezi Prahou a Karlovými Vary s možností tranzitu.
1984
Přes veškeré omezeni leteckého provozu v důsledku poklesu zájmu o leteckou přepravu si řada pracovníků civilního letectví uvědomovala nedozírné a těžko obnovitelně škody, které by vznikly zrušením letiště a pevně věřila v obnovení provozu. Nakonec se podařilo v letech 1984-1985 dokonce zrealizovat nový kryt cementobetonové vzletové a přistávací dráhy, v rámci její kompletní opravy, s využitím asfaltobetonového koberce.
1989
Letiště opět získalo statut mezinárodního letiště a postupně, díky realizacím nezbytných a doplňujících investic, jsou vytvářeny podmínky pro širší využívání jeho kapacit. Letiště je napojeno na veřejný vodovod a kanalizaci, je vystavěna nová odbavovací plocha pro letadla GA a letiště postupně oplocováno.
1999
Česká správa letišť, s.p. ukončila vnitřní rekonstrukci původní odbavovací haly letiště v souvislosti se zahájením pravidelné linky ČSA do Moskvy v únoru 1998.
2001
Řízení letového provozu ČR, s.p. dokončilo výstavbu nové řídící věže (TWR). Současně společnost TOTAL dokončila výstavbu moderního skladu a zázemí pro poskytování služby plnění LPH do letadel.
2004
K 1. červenci 2004 došlo k významné změně ve vlastnictví letiště, které bylo převedeno z vlastnictví státudo vlastnictví Karlovarského kraje. Provozovatelem letiště se následně stala na základě smlouvy o nájmu podniku společnost Letiště Karlovy Vary s.r.o., 100% vlastněná Karlovarským krajem, která plní roli provozovatele letiště doposud. Ve stejném roce byla zároveň zahájena příprava ambiciózního plánu modernizace letiště Karlovy Vary.
2005
Koncem roku byla zahájena I. etapa modernizace, zaměřená na další rekonstrukci povrchu vzletové a přistávací dráhy s cílem zlepšit její technické parametry, zejména únosnost a podélné sklony. Celkové náklady dosáhly 113,5 mil Kč a byly hrazeny Karlovarským krajem (80mil Kč) a z programu ERDF – Operační program Infrastruktura (33,5mil Kč).
2006
Je dokončena I. a souběžně realizována II. etapa modernizace, rekonstrukce světelného zabezpečovacího zařízení, díky které se dosáhlo zvýšení dostupnosti letiště za zhoršených povětrnostních podmínek a snížení limitů pro přistání odpovídající kategorii ICAO CAT I. Celkové náklady ve výši 33,5 mil byly hrazeny provozovatelem, společností Letiště Karlovy Vary s.r.o. (17,9mil Kč) a Iniciativou Společenství INTERREG III A (15,6 mil Kč).
2007
Byla zahájena 1. část III. etapy modernizace, která přizpůsobila prostory terminálu požadavkům na odbavení cestujících dle Schengenských dohod. Celkové náklady ve výši 56 mil byly hrazeny Karlovarským krajem (39 mil Kč) a Norskými finančními mechanismy (17mil Kč). V tomto roce došlo i k výraznému nárůstu provozu, a kromě pravidelných linek ČSA a Aeroflotu do Moskvy, byla otevřena i linka do Petrohradu. Celkem bylo odbaveno přes 64 tis. cestujících.
2008
Souběžně s dokončováním 1. části byla zahájena 2. část III. etapy modernizace, týkající se výstavby nového terminálu pro odbavení cestujících ve veřejné části a zvýšení kapacity. Bylo vybudováno 6 nových přepážek check-in, 3 rámy a rentgeny pro bezpečnostní kontrolu cestujících, nové komerční prostory, VIP salónek a business lounge a nové administrativní prostory. Zvýšila se tak hodinová kapacita odbavených cestujících na 250 a roční kapacita na 400 – 500 tis. cestujících. Celkové náklady ve výši 98 mil. Kč byly hrazeny dotací ze strukturálního fondu ERDF - ROP NUTS2 Severozápad (80 mil. Kč), příspěvkem z národních veřejných zdrojů (7 mil. Kč) a prostředky Karlovarského kraji (11 mil. Kč). Vybrané technologie mimo tyto náklady byly hrazeny ze zdrojů provozovatele letiště.
2011
V tomto roce dosáhl počet odbavených cestujících téměř 100 tisíc a kromě linek do Moskvy a Petrohradu, byly v provozu i linky do Jekatěrinburgu (Ural Airlines), Samary (ČSA), Kyjeva (Aerosvit) a do Baku (AZAL).
2013
V tomto roce bylo dosaženo dosavadního rekordu v počtu odbavených cestujících, celkem 104.469 a zisku společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o ve výši 10.3 mil Kč.
2017
Byla otevřena nová stanice Záchranné a požární služby na letišti. Zároveň ale pokračoval propad výkonů letiště z důvodů Krymské krize a odlivu ruských lázeňských hostů z Karlovarského regionu. Bylo odbaveno 21tis cestujících a provoz ukončily všechny společnosti, kromě linky ČSA do Moskvy.
2018
V tomto roce ukončila pravidelný provoz i společnost ČSA, ale jako náhrada spojení do tradiční destinace Moskvy, byl zahájen provoz společnosti POBEDA na lince Karlovy Vary – Moskva – letiště Vnukovo a došlo k nárůstu odbavených cestujících na 45.000.
2019
Pokračoval nárůst provozu společnosti Pobeda a bylo odbaveno celkem 62.343 cestujících. V červnu 2019 pak zahájila v nově zrekonstruovaných prostorech budovy bývalého Aeroklubu provoz i letecká škola F Air se zaměřením na výcvik zahraničních studentů.
2020
Předpoklady dalšího nárůstu provozu a počtu odbavených cestujících byly zásadně ovlivněny pandemickou situací a omezením volného pohybu osob, od března 2020 byl přerušen provoz pravidelných linek a ostatní obchodní lety byly realizované v minimálním objemu. Celkový počet odbavených cestujících byl jen 17.234. Počet pohybů pak naopak díky provozu letecké školy dosáhl historického maxima v celkovém počtu 15.732.

zdroj: oficiální stránky letiště Karlovy Vary

Současnost

V současné době hasiči sídlí v nové budově kousek od hlavní budovy letiště. Budova je nově postavena a převzata k užívání v roce 2017. Hasiči disponují dvěma cisternami Tatra T-815, kdy v jedné je uloženo 250 kg prášku, ve druhé pak tři 30litrové lahve s oxidem uhličitým. Dalšími stroji v garáži jsou Lada Niva, Škoda Octavia a RZA Toyota Hilux.
Hasiči slouží dle ročního období. Dobu trvání směny tak mají rozdělenou na letní a zimní pracovní dobu. V létě pracují od osmé hodiny ranní do sedmé hodiny večerní, v zimě pak od osmé ranní do čtvrté odpolední. Velitele stanice dělá pan Marek Moravec, který nás celou dobu naší návštěvy provázel a který nám zodpovídal všechny naše dotazy, a to i přes to, že celou dopolední část naší navštěvy věnoval také připravenému cvičení a ukázce hašení s práškovými hasicími přístroji členům společnosti FAIR.

Hasiči normálně na stanici slouží v 6 lidech, a to ve směnách A a B. V době koronavirové pandemie však slouží ve zmenšeném počtu a ve směnách A, B a C. Jakožto členové HZSp mají povinnost vyjet do 2 minut od vyhlášení poplachu k místu události. Celý jejich výjezd je však závislý na "věži", která jim musí každou cestu po runwayi či jiných cestách letiště povolit. Vůbec celá práce letištních hasičů je závislá na trochu jiných zákonech, než práce "normálních" hasičů. Letištní hasiči se musí řídit předpisem L14, hlavou devátou (zde).
Další zajímavostí je určení počtu hasičů při přistávání letadel. To je rozděleno do různých stupňů dle velikosti letadla. Takže při přistání letadla 2. stupně musí být na stanici přítomný jiný počet hasičů, než při přistání letadla 5. stupně. Dále tím, že kluci neslouží na stanici přes noc, musí občas do práce dojíždět i ve svém volnu. Třeba bude-li přistávat letadlo ve dvě ráno, musí hasiči dorazit do práce a vyčkat dokud letadlo bez problémů přistane. To vše, i cesta, je však plně hrazeno.
Hasiči na letišti také musejí být připraveni na nejrůznější možné scénáře leteckých nehod, katastrof a mimořádných událostí na letišti. Proto musí pravidelně cvičit a připravovat se. Z vyprávění velitele stanice jsme také pochopili, že létají na školení například do Maďarska nebo Anglie.
Letištní hasiči také disponují hydraulickým vyprošťovacím zařízením značky Lukas a účastní se tedy také dopravních nehod, především na "šestce". Také jsou vybaveni AED a jezdí v nejbližším okolí na resuscitace, protože dojezdové časy záchranky jsou velmi dlouhé. Výjezdy však probíhají jiným způsobem než u "normálních" hasičů, jelikož jsou stále pod dohledem věže, která musí o každém jejich pohybu po cestách v oblasti letiště vědět.

Vozový park

CAS 40-S3R Tatra T-815

CAS 20

CAS 40-S3R Tatra T-815

CAS 30

VEA Škoda Octavia

VEA

VEA Lada Niva

VEA

RZA Toyota Hilux

RZA


Video

Galerie

Letiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy VaryLetiště Karlovy Vary

360°